Vztahy mezi námi avatary.

Už delší dobu sleduju všelijaký diskuze z okolí českých a slovenskách virtuálních obyvatel Second Life. A jsem docela šokována. Šokována zlem a nenávistí v některých z vás. Naštěstí je vás hodně málo, vlastně nejmíň, ale budete tady vždy a vždy budete rozsévat tu temnotu, kterou máte v duši. A to buď z důvodu že za to nemůžete, je to prostě ve vás a ve vaší povaze, nebo jste nemocní a vaše maniodepresivní nutkání vás zrovna buď zabíjí a nebo nutí bořit, pošlapávat a zohyzďovat vše co se vám připlete pod nohy. A nebo jste prostě hajzl, kterej si léčí svoje neúspěchy z RL. Z neschopnosti udržet si rodinu a postarat se o svoje nejbližší. Třeba. Já nebudu jmenovat nikoho a to né proto že bych byla alibistická. Jen prostě nechci nikomu škodit a to třeba i proto, že se můžu mýlit. Ale vím jedno. Ten kdo to o sobě ví, ten se tady pozná. A buď dostane křeč a vztekne se, bude plivat jedovaný a hnisavý sliny a nebo si řekne že ta husička má třeba špetku pravdy. I když tomu moc nevěřím :) A čemu ještě nevěřím? Tomu komu se věřit nedá. Tomu, kdo pod rouškou toho jak dělá něco pro lidi, jak oceňuje ty nejlepší z vás, když to vy sami nedokážete tak úžasně jako on vráží klíny mezi lidi. Teda mezi lidi v jejich avataří podobě, ale furt je to mezi lidi. Věřit nemůžu tomu, kdo napíše jak je mu psaní a komentování proti srsti a jak to nedělá a pak zaplaví kdejakej blog namachrovanými komentáři a kritikami na kdeco a na kdekoho. Nemůžu věřit tomu, kdo se zapřísahá jak ze SL odchází a už nikdy nepřijde a pak se s humbukem vrací a kope okolo sebe. Asi tak, jako kopal okolo sebe v RL, až si to tam všechno rozkopal. Víš, ale my si to tady rozkopat nenecháme a ty naše bábovičky, třeba že nedokonalý a neumělý, ale naše, si zase uplácáme :) Protože sem chodíme že je nám tady dobře a to i bez toho nutkání, někomu něco ničit. Možná to není až tak srozumitelný co tady píšu. Omlouvám se, nejsem žádná skvělá letitá blogerka, ani začínající snažící se ošlehávající bloger, ale to co píšu jde ze srdce. A taky že do toho tak trošku vidím, co se děje okolo nás.

A poslední věc. Je to pouze můj názor, ale napíšu ho. Dost často někde čtu kritiky na město Bohemii a na tým lidí co ho vedou. Tak jen malá informace. Nejedná se o státní instituci ani o žádnej úřad, ale o soukromej prostor. A jestli se vám ten něčí soukromej prostor nelíbí, pak tam nelezte a neřeště jej :)  Co uděláte když v RL narazíte na obchod kterej vám nevyhovuje? Začnete ho snad obíhat, flusat po výlohách a vykřikovat jak je ten obchod na prd? Já myslím že ne. Myslím, že do něj prostě přestanete chodit a tím ho potrestáte. Já chodím do jednoho obchodu nedaleko. Jednou jsem tam koupila plesnivej jogurt ač nebyl prošlej a jednou starší chleba. Ale chodím tam furt, protože nic a nikdo není dokonalej a prostě něco odpustit umím. A to platí na všechno :)

Já mám Bohemku ráda i když má některý nedokonalosti. Cítím se tam doma a i když nás to doma někdy štve, furt je to domov. A ten domov mi vždycky poskytoval střechu nad hlavou a ochranu. Stal se místem, kde se setkávám s lidma co jsou mi blízcí a co je mám ráda. a ať si o tom myslí kdo chce co chce, cítím to tak.

Tak lidi a poslední věc :) Nenechte se oblbovat demagogií a  brouky škůdci a věřte sami sobě. Oni ti škůdci se někdy tváří že jsou s vámi, ale jednou vás semelou a sežerou a vyblejou a pošlapou.

Kdo jste dočetli až sem, možná vás navrhnu na SLčtavíka a uveřejním na blíženeurčeném blogu :D

                                   Vaše nahotinka plážová a sprosťanda klubová

                                                                                       NancySweet Kanto