Vzpomínka na Robinku

Dne 14.5.2009 je to přesně rok, kdy jsem se poprvé a zatím naposledy v SecondLife oženil. Mojí milovanou manželkou se stala Robina Frog. V tuto chvíli Robinka už mezi námi není a proto bych velice rád na ni vzpomenul. Vzpomínka je to hezká a hořká zároveň. Možná si neuvědomujete, že podobný příběh může potkat každého z vás. Je to další tvář virtuální reality, na kterou se občas zapomíná. A připomenout vám to, je dalším důvodem proč jsem napsal tuto vzpomínku. Můžete nahlédnout do Robinky fotogalerie.

Seznámili jsme se na začátku března roku 2008. Bylo to v klubu Mermaid, jenž někteří z vás určitě ještě pamatují, a byla to právě Robinka kdo požádal o tanec. Už v průběhu večera jsme zjistili, že máme mnoho společného. Toto setkání proběhlo v poslední den před mým odjezdem na dovolenou a jak jsme oba posléze zjistili, čekali jsme oba s napětím, jak se to mezi námi bude vyvíjet dál. Dopadlo to dobře a návrat do vzájemné náruče byl velmi emotivní. 

Začali jsme společně trávit hodně času. Robinka byla velmi technický typ a zarytá Linuxářka. Jak jsme posléze zjistili operační systém bylo to jediné co jsme neměli společné. Jinak vše, od oblíbené barvy, přes model mobilního telefonu až po výchozí stránku v internetovém prohlížeči (Google). Od začátku tvrdila, že nechce reálný život míchat se Secondlife, o to větším překvapením pro mě bylo, když jsem se postupně objevil na jejím ICQ, pak začala pouštět ICQ i v zaměstnání a nakonec si tam nainstalovala i klienta SL. Pokaždé pospíchala domů, aby mě mohla vidět a kdykoliv byla ochotná všeho nechat, aby se mohla věnovat mě. Asi jsem v té době vůbec nepochopil co jsem pro ni znamenal. Tohoto poznání jsem dosáhl až později, o to bolestnější však bylo.

Na začátku našeho vztahu byla Robinka víceméně nemluvná. O sobě nemluvila skoro vůbec, chránila vše co se týkalo její osoby a byla dost vyplašená. Jak se později svěřila tak důvodem byla velmi negativní zkušenost ze života. O to větší radost jsem měl když jsem poznával jak Robinka v mé náruči rozkvétá. Stává se hovornější, hřejivější a vstřícnější. Začíná o sobě více povídat a současně s tím si více užívá života i ve svém reálném světě. Její prožitky se stávají intezivnějšími a já poznávám, že Robinka je osobnost jaká nemá srovnání s kýmkoliv v mém dosavadním reálném životě. V této fázi se stala Robinka osobou převyšující kohokoliv jiného. A vlastně je touto hvězdou mého života až do dnes.

V našem společném životě bylo hodně emotivních chvil. Naprosto přesně si pamatuji na večer v Angelu, na ještě tehdejší Valutě, kdy mi poprvé veřejně řekla: "Miluji tě". Pamatuji si, když jsem v té době za pomoci Patrika Martynova převedl do světa Secondlife první reálné peníze a mohl jsem tak poprvé pronajmout pozemek a postavit dům. Na ostrov Angara mě tuším přivedl Ejl, Psyxo mi pronajal první pozemek a drak Shaokar mi pomohl postavit první Secondlife domov. Ještě téhož večera jsem tam přivedl Robinku. Slova: "Vítej doma Robinko" chudák obrečela. Byla neskutečně šťastná a já s ní. Brázdili jsme Angaru na motorkách, procházeli se po krásném nábřeží a užívali si západů slunce z prostor vlastního domova.

Bylo to nádherné období. A jednoho dne jsem ji zavedl na místo, kde bylo možné získat těhotenství a děti. Byla hodně moc překvapená. Ale zpočátku váhala. Pak se zeptala jaké dítě bych si přál. Odpověděl jsem: "Dvojčátka holčičky." "Ty mi vůbec nedáš šanci odmítnout." zněla odpověď. Poznal jsem, že mé přání bylo totožné s její. A tak se stalo že Robinka otěhotněla. Své těhotenství si náležitě užívala a uváděla tak v údiv nejednoho avatara. Hodně kamarádek si tvořilo pořadníky na to, aby mohli vozit kočárek po parku a já byl neskonale šťastný a pyšný. Na otázku jak se cítí ráda odpovídala, že si připadá jako by řídila tank. Byla naprosto úžasná a šťastná. Společně jsme se těšili pozornosti, užívali si společného života a těšili se na dvojčátka.

V té době bylo na čase požádat Robinku o ruku. A svojí žádost, která byla vyslyšena, zde přikládám:

Jsem vděčný každé chvilce
když v blízkosti jsem tvé,
tak chci říct jen krátce,
Vyslyš prosím přání mé:

Chci při tobě stále stát,
nabídnout ti srdce své,
pomoci ti znova vstát,
vždy když přijdou chvíle zlé.

Vždy oporou tvou chci být,
zdrojem drobných radostí,
ruku v ruce s tebou jít,
spolu čelit starosti.

Své dlaně ti podávám,
srdce mé už dávno máš,
Chci ať tvé je vše co mám
a můžem žít život náš.

A tak se stalo, že dne 14.5.2008 jsem Robinku pojal v Secondlife za svoji manželku. Měli jsme na nádhernou svatbu v divadle na ostrově Valuta. Oddávajícím byl Tristano Delpiaz a svatba byla nádherná. Tolik avatarů pohromadě jsem viděl poprvé v životě, ale veškerá technika to ustála a svatba se vydařila, včetně ohňostroje a svatební párty v Angelu. Touto cestou ještě jednou děkuji všem, kteří přišli a podpořili nás. Já i Robinka jsme naše manželství brali naprosto vážně. Stejně jsme se tak i chovali. Pozemek i se vším na něm byl převedený na skupinu a Robince jsem dal práva spolumajitele. O vše jsme se dělili, o všem společně rozhodovali. Večer jsem na ni čekával a pokaždé ji chystal nějakou virtuální večeři, když se pozdě vracela unavená z práce. Přesně si pamatuji ty nádherné okamžiky, když jsme v Secondlife usínali ve vlastním domově a v náruči druhého.

V Secondlife byla Robinka daleko aktivnější než já. Brzy začala používat dnešní XstreetSL, učila se scriptovat a aktivně se zapojila jako jeden z prvních členů do technické podpory, kde pomáhala nováčkům při jejich vstupu do virtuálního života. Vlastně díky ní jsem se na podpoře objevil i já a jsem tam dodnes. Ve čtvrtek 29.5.2008 oslavila Robinka své 30. narozeniny. Byla malá párty v předzahrádce našeho domova a přišlo opravdu hodně přátel. Ode mě tenkrát dostala krásného koně na kterém se pak společně se mnou proháněla po Angaře. Dalším splněným snem byla její účast v Miss 2008. I přes to, že její bríško v této době už krásně rostlo, vrhla se do této soutěže s nadšením a myslím, že i když nevyhrála, byla moc ráda že se zúčastnila.

Ale již v téhle době jsem tušil, že v Robinky reálném životě nebude tak úplně všechno v pořádku. Chodila na různé prohlídky a vyšetření. Pak mě požádala, abych za ní vzal podporu, protože jí není dobře. Pár dní na to přišel email:

Dneska jsem se dostala k emailu tak ti alespoň píšu, už je mi o něco líp a snad se brzo objevím. Stýská se mi po tobě a mám tě ráda. Robina"

a pak přišel ještě jeden jako reakce na moji odpověď:

Také mi chybíš a doufám, že už budu alespoň tak zdravá abysme se mohli zase setkávat, v příštím týdnu pravděpodobně půjdu na nějaké testy tak se uvidí."

Tenhle byl poslední. Do narození našich dvojčátek zbývá asi týden. Robinka ve svém reálném životě umírá. Je červen 2008. Na podzim přichází e-mail odeslaný její maminkou, který její úmrtí potvrzuje.

Co říci závěrem. Za celý uběhlý rok jsem na Robinku nezapomněl. Dokonce i to několikrát obrečel při intenzivnější vzpomínce. Robinka se stala nejvýraznější osobností mého reálného i virtuálního života. Jsem moc rád, že jsem jí mohl učinit šťastnou a být s ní v posledních dnech jejího života. "Jsi sluncem mého života" mi občas říkala a já byl neskutečně šťastný. Kdo jste ji znal vzpomeňte si na ni. A hlavně nikdo z vás nezapomínejte, že za každým avatarem se skrývá člověk z masa a kostí s citlivou duší. Člověk, který má svá přání, sny, touhy a trápení. Chovejte se ohleduplně a citlivě vůči ostatním. Jsou to lidé jako vy a možná jsou právě v tuto chvíli na tom daleko hůř než vy. Užívejte si reálného i virtuálního života plnými doušky i když je to někdy hodně bolestivé. Vím o čem mluvím. Pokud by slzy mohli zalévat články, tak tenhle už nádherně kvete a voní vzpomínkou na mojí milovanou Robinu Frog.