Malá mořská víla.....

Dobré ráno:)

čekám na email. Důležitý email. Neřku-li nejdůležitější v celém svém dosavadním lajfu....Čekám už pět dní....Čekání je hrozná věc, nemyslíte? Kdybych neměla v životě jiný vyšší cíl a smysl, určitě bych se stala filosofkou a poměrnou část svého dne bych věnovala přemýšlení o tom, kolik času takový průměrný člověk stráví čekáním na něco nebo na někoho. Taky bych o tom určitě napsala knihu, protože já jsem na psaní o úplných hovadinách mástr (zatímco na psaní důležitých věcí mám v mozku jakousi šedou zónu nevědomí a neumětelství). V SL taky čekám...pořád. Než se mi načte tričko, než mi ten co jsem mu před hodinou psala konečně pošle teleport....taky čekám, že určitým osobám dojde, že jim opravdu už nikdy neodepíšu ani nezavolám. Čekám, že když stojím na pose standu a upravuju si rukáv u bundy, nebude si přede mě nikdo sedat a snažit se o konverzaci ....."Ahoj, co děláš?" - "Chytám motýly, nevidíš ty joudo?".....Samozřejmě existuje i určitý druh příjemného čekání - na někoho. Na někoho kdo má přijít a my se nemůžeme dočkat toho momentu až nám vyskočí, že George Clooney is online...och och (pokud teda George neřekne, že přijde v 8 a dotáhne až v jednu ráno).

To čekání na email si sem tam zkrátím (kromě zoufalého mlácení hlavou o zeď, proklínání celého školského systému a všech zainteresovaných osob) čtením blogů. Někdy se překvapím a čtu si jenom ty kvalitní (ano, tím myslím, že čtu Bunny), ale sem tam se mi stane, že zabloudím sem. Víte...já jsem koukala svého času hodně na Malou mořskou vílu - na tu animovanou, kde byl krab a žlutomodrá ryba, protože tam narozdíl od originálu nikdy na proměnu v mořskou pěnu nedošlo. Snažím se vrátit se zpátky v čase a usilovně přemýšlím. Byla nebo nebyla Ariel taky tak debilní jako poslední adeptka na mořskou pannu tady na blogu? Myslím si, že nebyla, ale možná to bylo tím, že byla kreslená a neměla blog (měla bych napsat "blogísek" ale to slovo se mi hnusí skoro tak stejně jako slova sexík a klubík). Kdyby měla blog, možná bych se po jeho přečtení taky chytla za hlavu v bolestné agónii a výkřikem na rtech: "Tak to si děláte p*del, že tohle má být ta budoucí, nadějná generace!" Když čtu podobné komentáře jako tenhle, tak jako bych procházela fázemi smiřování se se smrtí či s nemocí (ty jo, až takhle dramatická jsem být nechtěla, ale hele...čtěte dál, já to rozvedu...). Nejdřív přijde negace, popření - "To není možný, že někdo může napsat takovou hovadinu". Dále se dostavuje vztek a agrese - "Já tady píšu vždycky über důležitý věci a pořád mi to padá do spam koše a tohleto sem pustí?!" Následuje smlouvání a vyjednávání - "Dobře, třeba ten co to psal zrovna zjistil, že dostane na vysvědčení trojku z vlastivědy, což mu rozhodilo celý písemný projev"....pak teda přijde deprese - "Doufám, že z toho ta osoba vyroste, je ještě mladá...a já už mladá nejsem..umřu sama a sežerou mě vlčáci jako v Bridget Jonesové...proč jsem nezůstala s xxxx, sice mě pořád štval a neuměl se chovat na veřejnosti, ale...." no a nakonec dojde k fázi smíření - "Všichni nemůžou být tak geniální jako jsem já, když si teď koupím nový hodinky, určitě mi to zvedne náladu a všechno zase bude krásný".

Možná bych si tam mohla doplnit ještě jednu fázi. Fáze zamyšlení se nad otázkou "Proč?" - Proč přemýšlím o tom, jak je možné, že se někdo (a teď nemyslím jenom mořskou pannu, ale obecně všechny podobně vypatlané osoby, co sem pravidelně něco hodí a úplně mi přeruší nit mých vysoce futuristických, pro lidstvo nadějných myšlenek), neumí vyjadřovat jako člověk? Proč mě to inspiruje k psaní článku - kromě toho, že teda čekám na ten email a jsem nervózní a potřebuju si zaměstnat mysl. Není tedy nic snazšího, než přemýšlet proč jsou trotli ostatní, než proč jsem jsem trotl hlavně já a řeším všechno lást minit. Mě to jako nebudí ze sna, ani o tom nepřemýšlím když třeba sedím v kině na Sexu ve městě (na to si prosím všichni zajděte, protože i když je to film o povrchních, bohatých čubkách, měli bychom si tímto filmovým zážitkem projít všichni ♥). Jenom mě to sem tam trošku zarazí, no. Navíc mě to někdy donutí přemýšlet nad tím, jestli když mně bylo nějakých 14,15 let, jsem měla taky takový rozumový deficit jako mořská panna. Nejhorší potom je, když si uvědomím, že jsem tehdy byla určitě úplný máslo - mluvila jsem jak debža, protože tak mluvili všichni v mém věku. Teď jsem se hrozně zamyslela a došlo mi, že možná tím, že když mně bylo tolik jako EmPé, nebyl ještě internet můj kémík, a nepsala jsem si teda ten blog....Co když? CO KDYŽ?!! bych tam psala úplně stejně? Tyhlety sebereflexe jsou ve své podstatě hrozná věc - já jsem najednou vůči těm komentářům útočícím na moje IQ trošku tolerantní....

(moment, jdu si ten komentář přečíst ještě jednou a kouknu se ještě na ten o upírovi...)

Tak nic...k tomuhle nemohu být tolerantní. 

Mám jenom prosbu, i když vím, že si to nikdo z těch, ke kterým se tady vyjadřuju nikdy nepřečte (protože to je dlouhý - a určité osoby dlouhé věci nečtou, ostatně proto nejsou články v Cosmopolitanu nebo Maximu na víc než dvě strany, určitá cílová skupina by se jim na to vy*srala a spadl by jim prodej). Takže nemám prosbu, jenom se zamyslím - jak by to bylo hezký, kdyby sem ti lidé přestali psát. Ne úplně - jednou do roka by sem mohli napsat nějaký svůj master piece, abychom si uvědomili, jak je to dobře, že jsme z toho přeci jen vyrostli a dovedeme se vyjadřovat jako lidi. No a zároveň mě tak napadá....že nemůžeme všechen ten čirý degenismus svádět jen na nedostatečnou mentální a rozumovou úroveň. Když si uvědomím, jak se vyjadřují někteří dospělí....což je samozřejmě smutnější než to, jak se vyjadřují ti 14,15...letí. Ti z toho totiž ještě mají reálnou šanci vyrůst. Ten kdo je stále, i ve 40, úplný trotl, se prostě logicky jednoho dne nemůže probudit a být chytřejší. Nejde to a jednou provždy, nehoří!

Ale zase....kdyby sem nepsali...tak co bych si pak četla, že jo? Vzhledem k dosavadnímu vývoji situace totiž vidím to čekání na email ještě tak do roku 2015 a to je sakra dlouhá doba. Well, it´s no easy shit. Každopádně si ale stojím za tím, že je to tragédie, když se někdo vyjadřuje podobným způsobem jako EmPé - internet je hrozná svině, všechno co na něj člověk napíše tam zůstane. Forever. Musíme zde zanechávat kvalitní odkaz, pojďme se na tom domluvit. Budeme zanechávat pouze užitečné informace, sloužící budoucím NADĚJNÝM generacím ke kultivaci celého našeho kulturního tohohle...odkazu! No a protože sem tam musí existovat výjimky, tak bych byla proto, abych mohla dostat výjimku a sem tam napsat něco, co bude sice budoucím generacím úplně k h*vnu, ale vám to třeba ukrátí chvíli v práci nebo na mateřský, nebo na nemocenský....

Díky za pozornost a mějte se hezky.

Lenka Tiratzo

(doufám, že má Konty nebo Zuza připravenou pinzetu, protože já to cítím...cítím to v kostech že to zase půjde rovnou do spam koše....ale třeba když si to budu moc přát, aby to tam nespadlo, tak to tam nespadne - tak já zavřu oči a kliknu..a uvidíme.....)